* Psal a fotil: Petr Toman / Fundament Creative
Blower door test. Předpokládám, že pro mnoho lidí je to jen divně znějící pojem. O co přesně jde?
Jde o test průvzdušnosti obálky budovy. V praxi vypadá tak, že do vstupních dveří se nainstaluje ventilátor a v budově se vytvoří podtlak a následně přetlak. Výsledná hodnota měření je aritmetickým průměrem hodnot naměřených v podtlaku a přetlaku a slouží jako kontrola kvality vzduchotěsné obálky domu.
Pořád to zní příliš teoreticky. Pokud jsem neznalý investor, co přesně mi měření přinese?
Blower door test nám pomáhá najít netěsnosti mezi jednotlivými konstrukcemi. Odhalí místa, kde vzduchotěsné vrstvy nefungují tak, jak by měly. Pokud máme budovu, ze které v topné sezóně uniká neřízeně teplý vzduch nebo konstrukce nejsou v detailech pořádně utěsněné (pozn.: stavební spáry zakládacího prahu, prostupy elektroinstalace a kanalizace konstrukcemi nebo připojovacími spárami), stojí nás to nejen peníze za energie, ale zaděláváme si na problémy s vlhkostí, radonem, akustikou nebo neúčinnou rekuperací. Proto doporučujeme test dělat ještě ve fázi stavby, kdy je možné vzduchotěsnou obálku za rozumné náklady dotěsnit.
Začněme popořadě. Vzduchotěsnost obálky domu ovlivňuje provozní náklady?
Ano. Energie, tedy výdaje za elektřinu a plyn, na ceně neklesají, jejich cena bude naopak stoupat. Pokud jsme teď v produktivním věku a slušně vyděláváme, není problém zaplatit pár desítek tisíc ročně za topení. Jak se ale budeme postupně dostávat do seniorského věku, karta se bude obracet. Asi nikdo z nás se nechce dostat do situace, kdy bude šetřit, aby si mohl na pár hodin pustit topení a ohřát vodu. Něco takového je běžné třeba v Anglii, kde šedesát procent důchodců žije v takzvané energetické nouzi.
Vysoké účty jsou určitě nepříjemné, ale problémy s konstrukcí budou zřejmě vážnější.
Stavební fyzika je neúprosná. Teplý vzduch na sebe váže více vlhkosti a snaží se ze stavby dostat do vnějšího prostředí. Pokud nemáme nucený systém větrání, uniká difúzí a především netěsnostmi (tzv. konvekcí). V tom je problém, protože v konstrukci při dosažení teploty rosného bodu mění své skupenství a začne se srážet v kondenzát. A to nechceme. Dochází pak k poškození tepelné izolace, vzniků plísní a nakonec dřevokazných hub, které mohou konstrukci vážně poškodit.
Pokud chci postavit domek, který mi bude sloužit desítky let, nezruinují mě složenky a ani mi nespadne na hlavu – jak mám postupovat?
Zas tak složité to není. Dřevostavba se nechá utěsnit poměrně snadno, dokonce snadněji než zděný dům. Pokud se sejde osvícený investor (kterého neděsí slova pasivní dům a chápe nutnost použití vhodných a kvalitních materiálů), projektant (který nepracuje stylem “ono to vyjde, vždycky to vyšlo”) a kvalitní prováděcí firma, tak by mělo vše klapnout. Důležité také je, aby se vzduchotěsnost brala v potaz od počátku projektu.
Ještě bych upozornil, že blower door test se nepoužívá jen u dřevostaveb. V Čechách daleko častěji měříme obálky zděných domů.
Ovlivní vlastnosti domu také materiály, ze kterých jsou vyrobené?
Samozřejmě, protože časem se mohou vlastnosti materiálů měnit. Můžete používat levnější izolační pásky, které obsahují lepidlo s pryskyřicí – ta ale časem vyžije a lepidlo začne ztrácet účinnost. U OSB desek zase záleží na způsobu výroby a materiálu, ale i použití. Nesprávně zvolená deska nemůže mít stejné vlastnosti jako ta, která splňuje doporučené požadavky na průvzdušnost. To samé platí pro parozábranu, izolace…
Problém je, že u nás jsou normy nezávazné a doporučující. V Rakousku je dané zákonem, že materiály, pokud jsou do vzduchotěsné obálky správně zabudované, musí vykazovat stejnou životnost jakou má i konstrukce. Šetřit se na nich opravdu nevyplatí.
Řekněme, že projekt mám a chápu význam vzduchotěsnosti obálky domu. Jak ale vybrat kvalitní prováděcí firmu?
Rozhodně ne podle internetových stránek, protože tam si může napsat kdo chce co chce. Zajímaly by mě reference a chtěl bych mluvit s investory, jak byli spokojení. Když firma pracuje spolehlivě a dobře, tak investor většinou nemá problém dát doporučení. Pokud chci stavět pasivní dům, je třeba vybírat firmu, která má s výstavbou tohoto typu zkušenosti. Zajímal bych se i o výsledky blower door testů. Firma, která je schopná dosahovat hodnot n50 = 0,4 – 0,6 h-1 (*pozn.) evidentně ví co dělá a není problém takové hodnoty naměřit u většiny jejich realizací.
Dám vám zajímavý tip – sledujete výsledky testů u menších budov. Tam se každá, i drobnější netěsnost, totiž na výsledku okamžitě projeví. Naměřit dobré hodnoty u velkých a objemných objektů je pro prováděcí firmu jednodušší.
Je takových firem jako šafránu, nebo si může investor vybírat?
Dnes už není velký problém najít firmy, které chápou, že když budou dělat špičkově svou práci, nebudou mít nouzi o zákazníky. Jenže i ty se potýkají s nedostatkem šikovných lidí. O řemesla není zájem, stavařina je těžká, pracuje se rukama za každého počasí, což se mladým moc nelíbí, takže na trhu chybí kvalifikovaná pracovní síla. My ale potřebujeme stavět domy s někým, kdo doopravdy ví, co dělá.
Nechá se blower door test využít i při koupi starší nemovitosti?
Není to zatím moc běžný postup, ale smysl má a doporučil bych ho. Většina lidí si kupuje dům jako celoživotní investici a přitom vůbec netuší v jakém stavu je. Přitom blower door test a termovizní měření jsou jedním z hlavních ukazatelů, jak kvalitně je objekt proveden. Mohou hodně napovědět. Jde o podobný princip jako je koupě ojetého auta. Do motoru, stejně jako do konstrukce domu, nevidíme. Pokud existují nástroje, jak můžeme věci zkontrolovat, nevidím důvod proč je nevyužívat.
Nicméně kontrola starších nemovitostí není úplně cesta, kterou chceme jít. Větší smysl mi dává motivovat firmy, aby stavěly v dobré až výborné kvalitě. Nejen, že to bude jejich skvělá reference a mohlo by je to více bavit, ale postupně mohou měnit standardy na trhu. Jde o běh na dlouhou trať, ale vyplácí se.
Jaké je vůbec o blower door testu, respektive o vzduchotěsnosti, povědomí?
Zlepšuje se. Lidé se začínají o vzduchotěsnost domů zajímat. Není to výsledek nějaké kampaně, spíš komplex různých informací – od všeho kousek. Zájemce o dřevostavbu má většinou blízko k přírodě, ekologii a udržitelnosti, má povědomí o klimatické krizi a tedy i energetické náročnosti. Nemusí to být jen o penězích, ale i o hledání cesty jak svou stopu a závislost na systému minimalizovat.
Osvícení musí být ale i projektanti, stavební dozor a prováděcí firma, jak už jsem zmiňoval. Kolikrát jsem slyšel od investora, že mu bylo řečeno – „projekt byl dodržen, měření musí vyjít“. Jenže já vím, že vyjít rozhodně nemusí. A problém je na světě. Přitom mu šlo včas zabránit.
Michael Kubíček pracuje jako certifikovaný měřič kvality dřevostaveb firmy Isocell
* Pozn. Norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – udává doporučené mezní hodnoty pro celkovou výměnu vzduchu n50 [1/h] (číslo udává, kolikrát se za jednu hodinu vymění objem vnitřního vzduchu v budově při tlakovém rozdílu 50 Pa)
** Pozn. Norma ČSN EN ISO 9972 Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda. (Norma popisuje postup stanovení průvzdušnosti obálky budovy v případech, kdy se měřená budova chová jako jedna tlaková zóna).
Update 05 / 2023